Krev Světla*9.díl

21. may 2013 at 23:27 | Veru
Elizabeth je obyčejná dvaadvacetiletá dívka. Na univerzitě studuje botaniku a o víkendu si přivydělává roznášením letáků. Už od svých šestnácti let navštěvuje terapeuta, protože když byla mladší, mívala občas noční můry, kvůli kterým se bála večer usnout. Když začala chodit k psychiatričce, která jí předepsala léky, zlé sny už se jí nezdály. Přesto chodí jednou za dva týdny za svým terapeutem, protože má strach, aby se jí můry nevrátily.


Středa

Joel se nechápavě podíval na Elizabeth, které se v očích odrážel strach. "No...přeci já! Joel..." zkusil to ještě jednou. Annie se na něj vyčerpaně podívala a přimhouřila oči. "Někoho mi připomínáte... Neznáme se?" zeptala se Annie a sklouzla pohledem na Elizabeth: "Eliz! Jsem tak šťastná, že tě vidím! Díky Bohu, že jsi tu!". Annie se zadívala na svou nohu a pokynula Elizabeth, aby přišla blíž. Eliz jí obejmula, šťastná, že ji Annie poznala a zároveň dokonale zmatená. "Ehm, kdo je ten člověk, Elizabeth?" otázala se Annie a trochu vyděšeně koukla na Joela. Ten se zničeně opíral o stěnu a vypadal, že se každu chvílí rozpláče.
"Ty si ho...," Elizabeth polkla naprázdno, "nepamatuješ?'
"Ne..."
"To je... To je přeci Joel, tvůj přítel!" vykřikla Elizabeth v domnění, že se Annie rozsvítí.
"Eliz? Je to horší. Nepamatuju si nic. Jenom tebe a záblesky z posledních pár dnů." Elizabeth pohlédla na Joela, který zvedl hlavu a zamračil se. Jak je možné, že si Anna nepamatuje nic jiného? Ztratila všechnu paměť kromě vzpomínek na Eliz. To není normální, pomyslela si. Chvíli se nezmohla na slovo, stejně jako Joel. Ten vypadal ještě víc zničeně, než když se Annie ztratila. Povzdechl si, smutně se podíval na obě dívky a jemně políbil Annu na čelo. Potom odešel.
"Odvedeš si mě domů, že ano?"
"Nemůžu. Ten policista říkal, že tu musíš zůstat kvůli zraněním, ale slibuju, že potom budeme jenom spolu." Elizabeth znovu objala kamarádku a přitom jí po tváři tekly slzy. Po několika minutách - které dívky strávily vzájemným povzbuzováním - se ve dveřích objevil tentýž strážník a oználim jim, že je mu sice líto, co se stalo, ale že Anna musí být v klidu a Elizabeth by už měla odejít. "Dobře... Ehm, můj kamarád, Joel, odešel? Viděl jste ho?" zeptala se Elizabeth a doufala, že sedí venku na židli a čeká na ni.
"Ano, viděl. Bohužel váš přítel odešel a vypadalo to, že brečel," odpověděl muž a dal Eliz najevo, aby odešla. Ta zamávala Annie a zakabonila se, když se místo obvyklého mávnutí zpátky ozvalo jen tiché "Ahoj..."

Čtvrtek

Celý čtvrtek strávila v obavách o Anninu paměť. Vrátí se jí? Určitě. Musí. Co všechno si vlastně pamatuje? Hlavou se jí ale neustále honila jedna zásadní otázka: Kdo a proč jí to udělal? Byla tak zabraná do vlastních myšlenek, že téměř zapomněla na schůzku s doktorem Parkerem. Přišla o chvíli později, a přestože zpoždění bylo jen pár minut, měla výčitky. Už jednou jsem to posunula a teď ještě přijdu pozdě, pomyslela si. Zazvonila na zvonek a z bzučáku se ozval hlas sekretářky. "Ano? Kdo je to?" vyštěkla a Elizabeth měla sto chutí zvonek rozbít, jen aby ji už nemusela dál poslouchat.
"Dobrý den, tady Elizabeth Wrightová. Jsem objednaná na třetí," odvětila a v duchu se obrňovala proti dalšímu protivnému projevu.
"Pokud vím, tři hodiny byly už před deseti minutami. Jdete pozdě."
"Ano, já vím. Omlouvám se." Eliz protočila panenky a vstoupila do domu. Vyjela výtahem do čtvrtého patra, ze slušnosti pozdravila sekretářku ještě jednou a posadila se na své oblíbené červené křeslo. Čekárna byla vymalovaná do neutrální krémové barvy, jen židle a doplňky byly různě barevné, prý proto, aby v pacientech vzbuzovaly dojem přátelského prostředí. Místnost nebyla velká, ale přesto působila prostorně. Byly tam dvoje dveře; jedny patřily doktoru Parkerovi a druhé vysoké psycholožce, kterou Eliz viděla vždy jen škvírou ve dveřích. Kromě Elizabeth seděli v čekárně další tři lidé; muž ve středních letech, žena s milým úsměvem a pravděpodobně její dcera. Ani jednoho z nich Eliz nikdy v životě neviděla, až na tu ženu. Matně si na ni vzpomínala jako na prodavačku ze supermarketu, kde byla zatím jen párkrát. Mladší dívce mohlo být kolem osmnácti let, jen o pár let víc, než bylo Elizabeth, když začala doktora Parkera navštěvovat. Muž vypadal trochu ustrašeně a Eliz se musela pousmát, když si vzpomněla, že přesně takhle vypadala, když tu byla prvně. Sekretářka zrovna dopila svou kávu, když ze dveří vykoukla blonďatá hlava psycholožky. Mile se usmála na matku s dcerou a ustoupila jim z cesty, aby mohly vstoupit do ordinace. Že by měly nějaké potíže v rodině? zeptala se v duchu Elizabeth. "Promiňte, pan Parker tam někoho má?" vyskočila a zeptala se sekretářky, když si uvědomila, že sice přišla pozdě, ale přesto sedí v čekárně.
"Musel si odskočit. Laskavě se posaďte a počkejte až si vás zavolá..." odpověděla takovým tónem až si Eliz pomyslela, že jí museli snížit plat.
"Jistě," odsekla Elizabeth, když si sedala zpátky do křesílka. O pár minut později se otevřely druhé dveře, ve kterých stál doktor Parker a jako vždy se přívětivě usmíval. "Elizabeth? Můžete si jít dovnitř," pobídl ji. Eliz vešla a jako vždy ucítila závan pomerančového osvěžovače vzduchu. "Dáte si něco k pití? Čaj jako obvykle?"
"Ano, děkuju," odpověděla Elizabeth a usadila se na pohodlnou válendu. "Omlouvám se, že jsem přišla pozdě... Úplně jsem na to zapomněla..."
"Nic se neděje, nemusíte se omlouvat. To se stává každému," uklidnil ji doktor, podal ji hrnek s teplým čajem a sám zabral místo v křesle naproti Elizabeth. "Tak," začal, "jak se máte? Stalo se něco nového?"
"Za poslední týden se toho stalo tolik, že nevím, kde začít..."
"Začněte třeba tím, že mi řeknete, jak pokračuje hledání náhrady do bytu po Anně," poradil jí a Elizabeth potěšilo, že se mu v očích leskne opravdový zájem o její život.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Ďáblova dcera - pokračovat?

Určitě!
Radši toho nech...

Comments

1 Malá Miki Malá Miki | Email | Web | 31. may 2013 at 16:18 | React

awwww, tuhle část jsem nějak nezaregistrovala :D
už se těším na další ^_^

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama