(Mo)mentální výlevy

Holka nebo hulvát?

13. december 2013 at 21:39 | Veru
Nechci si na ni stěžovat, ale mám potřebu to někomu říct a blog je na to ideální. Moje nejlepší kamarádka. Od začátku roku se hrozně moc změnila a ne zrovna k lepšímu. Čím dál častěji se sama sebe ptám, proč se s ní vůbec bavím. A nejen, že se chová jako hulvát, už mě začíná vážně štvát to, co dělá celou dobu, co se známe - teď to nějak přetéká. Byla to celkem milá holka, dalo se s ní bavit úplně o všem. Ale teď - ať řeknu skoro cokoli, podívá se na mě takovým tím pohledem "jsi totální kráva, jak tě může něco takovýho vůbec napadnout?", ráno mě málokdy pozdraví a je neschopná si něco zařídit. Například venku jsme spolu naposledy byly... nechte mě přemýšlet... asi před půl rokem? Ne, že bych byla ten typ, co se pořád courá venku, ale zamrzí to, když je celý dny venku se svým klukem (kterýho jsem ji mimochodem tak trochu dohodila já) a na mě si ani nevzpomene. Zvlášť když to trvá cca dva roky. Plus ještě absolutní ignorace ve chvílích, kdy bych společnost vážně potřebovala. Tahle neohleduplnost vůči mě by se asi dala překousnout, víc mě vadí její chování v poslední době. Dřív byla prostě jen královna ironie a sarkazmu, teď je vyloženě zlá a nepřijde jí to občas až moc. Mluví jako dlaždič, vážně - kam se na ni hrabou kluci, na pomalu každou druhou větu mi řekne "Drž hubu!". A když k tomu dodá ten úžasný zvednutý prostředníček (který se naučila používat přibližně každou půlhodinu, přinejlepším na obou rukou) - to je úplně TOP. Dneska to ale vážně přehnala.

"Eyup," pravil Bic Mac.

27. december 2012 at 1:33 | Veru
Já už to nechápu. Tak jo, přiznejte se, kdo z vás má na blogu počítadlo návštěvnosti od Toplistu? Asi většina blogerů, kteří vůbec nějaký počítadlo mají. Když se kouknete na to moje, je tam pěkná čistá nulka. Jo, pardon, u online tam je jednička. Nečekaně. Mě to vůbec nefunguje! Když se podíváte na anketu, je tam nějakejch 40 (ne, nechce se mi to počítat) hlasů. To znamená, že těch 40 lidí na tomhle blogu bylo, tak proč sakra nejsou uvedený v toplistu? Jo, teď zním jako největší pokrytec a sobec pod sluncem, ale buďme upřímní. Kdo by nechtěl aspoň pidi návštěvnost? Mám jednoho stálého čtenáře (děkuji ti Miki :)), tak proč tam není aspoň jednička?! Je to prostě celý rozbitý.

Musím si přepsat chemii...

17. december 2012 at 22:11 | Veru
Nejspíš bych měla začít tím, proč jsem poslední dva týdny nic nenapsala. Nemám čas. Abyste mi rozuměli: v pondělí přijdu domů kolem půl pátý a než si udělám školu a spoustu dalších nutných věcí, je najednou půl desátý a pak už nemám sílu něco psát. V úterý mám trénink, a protože jako idiot čekám na zastávce půl hodiny (nekecám, končíme v 19:00 a bus mi jede v 19:28), domů přijedu před osmou, večeřim někdy do půl devátý a to je na mě už moc pozdě, abych něco vymejšlela. Středa je jediný volný den, ale to většinou nejsem doma. Čtvrtek mám taky trénink a v pátek přijdu domů a jsem totálně vyřízená, protože pátky už prostě nezvládám. Co se týče víkendu, uznávám, tam mě nic neomlouvá.

Záhady mého života. Ehm.

27. november 2012 at 22:52 | Veru
Víte co je zajímavý? Spousta věcí. Mimo jiné i to jak to vypadá v zubní pastě. No vážně, jak to tam vypadá?! A další věc vztahující se k dvoubarevným pastám na zuby: Jakto, že když tu dvoubarevnou pastu vymáčknete, máte to pořád pravidelný? Víte, kterou pastu myslim - bílej podklad (dejme tomu) a dva červený pruhy a dva modrý pruhy naproti sobě do kříže. Jak? To vážně nepochopím. A taky jak ty lidi/stroje tu pastu do těch obalů dávaj? Zvlášť, když je to ta dvoubarevná. Jo jo, zubní pasta je celá zahalená tajemstvím.

Chmury! (A taky mdloby...)

26. november 2012 at 22:00 | Veru
Co se týče zombí wólku > ačkoli mě na průvodu fotili celkem hodně, na FB jsem nenašla ani jednu fotku. No chápete to?! Jeden týpek mě vzal zespodu asi 5x a nic! Co to je?! :D Potom jsme se teda vyfotili ještě před zrcadlem u nás doma, ale je to trapný :D Vzhledem k tomu, že kámoška, se kterou jsem tam šla, musela jít ještě po škole na francouzský divadlo, jsme měli kurevsky málo času se nalíčit. Chyběly nám kapsle do pusy, co obarví sliny na červeno, čočky, obvazy a náplasti a plno dalších věcí. Bylo to trapný. Hlavně já, protože na mě vůbec nechytá bílá barva na ksicht. Jediná fotka, na který nevypadám jako pedofil s odporným výrazem, kterej si hraje na zombí, aby vlákal děcka do dodávky je pod perexem.

Born to be embarrassing...*2.

24. october 2012 at 15:25 | Veru
Ahoj, tohle je pokračování tohohle. No, ne tak úplně pokračování, spíš novinka, vztahující se k předešlému článku. Vážně vám doporučuju si nejdřív přečíst ten první článek, protože sem nehodlám psát všechno znova.

Born to be embarrassing...

23. october 2012 at 23:09 | Veru
Tenhle článek jsem vám slíbila asi před měsícem a to, že ho píšu až teď mi nijak žíly netrhá. Okej, začneme...

Ještě než se rozepíšu, měli byste vědět, že co se mé fyzické aktivity týče, vyhýbám se pohybu jako čert kříži (přesto nemám nadváhu, jsem hubená :D). I přesto jsem však sebrala všechnu fyzickou zdatnost a od 4.září chodím do sportovního oddílu. Kdyby to byl kroužek, tak jo, to by nebylo tak divný, ale SPORTOVNÍ ODDÍL?! Co se to se mnou děje?!

Co takhle nějakej ten koment?!

11. august 2012 at 18:34 | Nika
Na posteli mi běhá morče. Musí běhat každej den, aby nebyla tlustá. Chá! Ode mně to sedí. Celý prázdniny sedim u kompu, cpu se sušenkama, kafem a čokoládovýma jogurtama a kynu.

Morče doběhalo. Teď už jenom leze ke kraji postele a já na ni mávám ať vypadne. Ani se neobtěžuju vstát, abych ji čapla a dala doprostředka, kam patří. Stejně by to nemělo cenu... To, že neběhá právě teď neznamená, že by nezačala sprintovat jako Bolt, kdybych vstala ze židle.

Klik *Celý článek*, protože já ještě neskončila! :D
 
 

Advertisement